Priblíženie divadelného podujatia v Bardejove, v réžii Romana Sorgera s hosťami zo skupín historického šermu a divadla Via Cassa, Sarus, divadla Haliganda, Konzervátoria Košice a mnohých ďalších.
„ Jedinými velkými a nezištnými radovánkami středověkého lidu jsou slavnosti a hry, i když u mocných slavnosti jsou také okázalostí a reklamou. Hrad, kostel a město tvoří divadelnou dekoraci. Je příznačné, že středověk nemá vyhrazené místo pro divadlo. Tam, kde je středisko společenského života, vznikají improvizované scény a konají se představení. Náboženské obrady v kostele jsou slavnostmi a z liturgického dramatu vyrústá prostě divadlo. Na hradě se střídavě konají hostiny, turnaje, představení truvérú, žakéřú, tanečníkú a medvědářú. Ve měste na náměstích stavějí pódia a to jsou „hry pod loubím“. “

Jacques Le Goff: Kultura středověké Evropy

Na území Slovenska sa predvádzali veľkonočné i vianočné mystériá. Podľa záznamov mestských kníh (Bardejov 1439–50) sa v niektorých mestách predvádzali masové mystériá, ale ich texty, pravdepodobne nemeckého pôvodu sa nezachovali. Približnú predstavu si o nich možno urobiť len podľa bardejovského veľkonočného mystéria, z ktorého sa zachoval zoznam postáv. Vystupovalo v ňom 54 osôb, zo svetských Pilát, vojaci, sluhovia, mastičkár s rodinou a pomocníkmi Rubinusom a Pusterbalgom, predstavitelia židovského pokolenia – pešak, Kain, Ruben, Abrahám, Izák, Iškariot, Mops, Pynsolt, zástupcovia remeselníkov a ľudu – mlynár, krajčír, obuvník, mäsiar, pivovarník, kupec, barbier, garbiar, sedliak, trhovkyne, z biblických postáv Ježiš, anjeli, Adam, Eva, proroci, tri Márie, čerti – Lucifer, Satan, Belzebub. V Bardejove sa hrávali veľkonočné i vianočné mystériá aj koncom 15. a začiatkom 16. storočia (Ludus de resurrectione Domini, 1497 – Hra o zmŕtvychvstaní Pána; Ludus in festivitatibus Natalis Domini, 1498 – Hra na sviatok narodenia Pána a.i.

(encyklopédia dramatických umení Slovenska)

Foto: Mgr. juraj Gembický

Komentovať